Aktuální projekty
Život pro kuřičku
Zachraňujeme endemit kuřičku hadcovou obnovou stanovišť a záchranným pěstováním.Život pro kuřičku
Kuřička hadcová je českým endemitem, v současné době se vyskytuje na světě pouze na dvou lokalitách u nás na Podblanicku. Pro záchranu kuřičky a dalších hadcových rostlin ve spolupráci s botanickým ústavem Akademie věd:
- Revitalizujeme jejich stanoviště
- Obnovujeme hadcové stepní bory vč. dřívější pastvy
- Budujeme genofondovou banku
- Posilujeme přirozenou populaci výsadbou předpěstovaných rostlin
- Zapojujeme místní obyvatele do záchranného pěstování kuřičky v zahradách
Motýli vltavských strání
Pomocí inovativních ochranářských metod zachraňujeme ohrožené motýly a brouky v kaňonu Vltavy.Motýli vltavských strání
Obnovujeme stanoviště řídkých lesů a lesostepí na 10 lokalitách kaňonu Vltavy, abychom zlepšili podmínky pro život okáče bělopásného na jeho poslední perspektivní lokalitě v České republice a dalších motýlů světlých lesů a saproxylofágních druhů brouků jako třeba roháče obecného tesaříka broskvoňového.
Napodobujeme historické způsoby využívání krajiny výřezem keřů a kroužkováním stromů.
Sledujeme efekt realizovaných opatření.
Projekt páchník
Chráníme hmyz vázaný na staré stromypéčí o jeho přirozená stanoviště.Projekt páchník
Ve vlašimském zámeckém parku rostou stromy staré cca 400 let, které vyhovují druhům vázaným na dutiny. Páchníkovi hnědému a dalším druhům pomáháme tak, že vhodné stromy ošetřujeme a udržujeme co nejdéle, než dorostou dnes mladí jedinci. V blízkosti cílových stromů odstraňujeme nálety a vysazujeme nové (převážně dub).Vhodný biotop pro páchníka rozšiřujeme i mimo park. Po dohodě s vlastníky (zejména Městem Vlašim) místa s výskytem páchníka mezi sebou propojujeme tak, aby zde vznikla stabilní metapopulace tohoto druhu.
Kontakt: Karel Kříž
Ochrana obojživelníků při jarním tahu
Provádíme záchranné přenosy obojživelníkůpřes silnice v době hromadného tahu.
Ochrana obojživelníků při jarním tahu
V jarních měsících obojživelníci hromadně migrují z míst zimoviště do míst rozmnožování. Jejich tahové cesty se však mnohdy křižují s frekventovanými silničními komunikacemi, kde dochází k masivním úhynům. Proto každoročně na vybraných lokalitách s pomocí dobrovolníků umisťujeme mobilní zábrany (v celkové délce … km) a obojživelníky přenášíme.Na vhodných místech se snažíme prosadit vybudování trvalých migračních bariér a podchodů pro obojživelníky.
Kontakt: Alena Konvalinová
Obnova přírodní památky Roudný
Obnovujeme otevřené písčinypro vzácné druhy organismů.Obnova přírodní památky Roudný
Cílem projektu je obnova otevřených písčin na tělese bývalého kalojemu zlatodolu Roudný (dnes přírodní památka) a zachování biotopu druhů na ně vázaných, zejména svižníka písčinného a blanokřídlého druhu hmyzu. Odstraňujeme dřeviny a další vegetaci vč. pařezů a nahromaděného humusu. Narušujeme povrch, instalujeme protierozní přehrážky, sledujeme dopad opatření na biotu.
Kontakt: Karel Kříž
Obnova jalovcových pasínků u Nemíže
Naše ovce udržují pastvinu,dosazujeme semenáčky.Obnova jalovcových pasínků u Nemíže
Tento jehličnatý keř porůstá v počtu desítek jedinců kamenitou stráň, kde bývala obecní pastvina. Na jalovec jsou zde vázány vzácné druhy hub a hmyzu. Některé druhy byly z této přírodní památky poprvé popsány pro vědu či pro území ČR. Jalovcovou stráň udržujeme pomocí pastvy vlastního stáda ovcí a vysazujeme nové jalovce napúěstované ze zdejších jalovců.
Kontakt: Karel Kříž
Ohrožené druhy dřevin
Mapujeme a vysazujemeohrožené dřeviny po celé ČROhrožené druhy dřevin
Usilujeme o záchranu stromů, keřů a polokeřů původních na území České republiky a stabilizace jejich populací. Jedná se o celosvazový program ČSOP, který zajišťuje a řídí ČSOP Vlašim. Za dobu existence programu od roku 1998 bylo podpořeno více než sto projektů. Většinou probíhají několik let a zahrnuji především mapování a výsadby ohrožených dřevin.
Kontakt: Karel Kříž
Staré odrůdy ovocných dřevin Podblanicka
Hledáme, určujeme a pěstujemezapomenuté odrůdy ovoce.Staré odrůdy ovocných dřevin Podblanicka
Staré odrůdy ovocných dřevin považujeme za cenné dědictví našich předků, které je třeba chránit. Proto spolupracujeme se sadaři, s pomology i veřejností při hledání a určování ovocných stromů na Podblanicku. Každoročně na podzim pořádáme setkání pomologů a výstavu ovoce starých odrůd. Staráme se o 6 ha velký sad starých krajových odrůd u Jetřichovic na Sedlecko – Prčicku, kde shromažďujeme genovou banku vzácných starých odrůd.
Kontakt: Karel Kříž
Houby Podblanicka
Mapujeme vzácné druhy hub, nejen na chráněných lokalitách.Houby Podblanicka
Ve spolupráci s mykology profesionály i amatéry mapujeme houby na Podblanicku. Podařilo se nám nalézt řadu velmi vzácných druhů a dokonce jeden druh dosud nepopsaný pro vědu. Chráníme území s výskytem vzácných druhů hub, pečujeme o ně vy tváříme zde podmínky ideální pro jejich růst. Pořádáme každoročně výstavu hub Podblanicka, kde je vždy zastoupeno více jak 200 druhů.
Kontakt: Karel Kříž
Program Vážky
Mapujeme vážky, pořádáme o nich seminářea vydáváme publikaceProgram Vážky
Jsme celostátním garantem svazového programu Vážky. Koordinujeme jednotlivé projekty v rámci ČR, pořádáme celostátní setkání „vážkařů“. Provádíme průzkumy, vydali jsme několik publikací vč. určovacího klíče nebo dosud nejobsáhlejší monotématické publikace na toto téma na světě. Vytváříme v terénu podmínky pro výskyt a množení vážek – tůně, mokřady, rybníky.
Kontakt: Karel Kříž
Program Lampetra
Program Lampetra
Jsme celostátním garantem programu Ochrana ryb a mihulí. Koordinujeme svazové projekty v rámci ČR. Vydali jsme publikaci Ryby a mihule ČR a pravidelně vydáváme mezinárodní bulletin Lampetra. Provedli jsme mapování mihulí v ČR, na základě kterého se stanovili priority ochrany lokalit s jejich výskytem vč. celoevropsky chráněných území soustavy Natura 2000.
Kontakt: Karel Kříž
Ochrana ptáků zemědělské krajiny
Mapujeme a chráníme hnízda motáků a čejek.Ochrana ptáků zemědělské krajiny
Každé jaro procházíme pole a louky na území Podblanicka vyhledáváme hnízda ptáků (především čejek a motáků), která jsou ohrožena v rámci zemědělských prací. Komunikujeme se zemědělci a domlouváme s nimi úpravu prací tak, aby ptáci mohli vyhnízdit. Každý rok se tak podaří ochránit desítky hnízd. Provádíme osvětu mezi vlastníky a hospodáři.
Kontakt: Karel Kříž
Netopýři Podblanicka
Sledujeme výskyt netopýrů,abychom je mohli chránit.Netopýři Podblanicka
Mapujeme výskyt netopýrů na Podblanicku, vybrané lokality sledujeme i dlouhodobě. V případě ohrožení jednotlivých populací se snažíme o jejich ochranu či ochranu lokality. Komunikujeme s vlastníky, investory a řešíme konfliktní situace, kdy hrozí, že vlivem člověka by měla některá z lokalit zaniknout.
Kontakt: Vladimír Hanzal
Záchranný program pro sysla obecného
Chováme syslypro jejich návrat do přírody.
Záchranný program pro sysla obecného
Kontakt: Alena Konvalinová
Rozchodník huňatý
Rozchodník huňatý
Rozchodník huňatý, malá nenápadná rostlina, endemit Střední Evropy. V ČR je na několiak lokalitách. Koupili jsme pozemky v PR Na Podlesí, kde se rozchodník huňatý v minulosti vyskytoval a snažíme se o jeho návrat. Provádíme management, který rozchodník potřebuje – kosení, stržením rašeliníku vytváření malých plošek volné půdy, zlepšení vodního režimu zadržováním vody. Ny vybraná místa vysazujeme napěstované sazeničky rozhodníku.
Vytvoření biotopu čolka horského, obecného a kuňky obecné
Vytvoření biotopu čolka horského, obecného a kuňky obecné
V bývalém vápencovém lomu v Jinošově jsme vytvořili soustavu tůní a mokřadů jako biotop pro čolka horského, obecného a kuňku obecnou. Tůně jsou vyhloubeny ve skalnatém dně lomu a tím se liší od jiných, které běžně hloubíme. Návštěvníka lomu provede mini naučná stezka, která ho seznámí nejen s tím co zde roste a žije, ale také s geologií místa.
LIFE South Moravia
Obnovujeme suché trávníky se vstavačem nachovým a šipákové doubravyLIFE South Moravia
Projekt LIFE South Moravia (LIFE18 NAT/CZ/832) je zaměřen na obnovu suchých strávníků a stepí v sedmi evropsky významných lokalitách: Děvín, Stolová hora, Moravský Kras, Miroslavské kopce, Pouzdřanská step, Stránská skála a Žehuňsko.
ČSOP Vlašim realizuje v rámci projektu obnovu biotopů na Žehuňsku, konkrétně v PP Žehuňsko-Báň a NPR Kněžičky.
Mezi hlavní aktivity patří obnova:
stepních stanovišť a suchých trávníků – odstraňování keřů a náletových dřevin, kosení, obnova pastvy jako nejvhodnějšího způsobu dlouhodobého managementu,
teplomilných doubrav – prosvětlené porostu (kácení, kroužkování dřevin), vybudování oplocenek pro přirozené zmlazení lesa, výsadby dubu pýřitého
Více informací o projektu: https://www.csoponyx.cz/projekt/48/life-southmoravia/
Úspěšně ukončené projekty
Zajištění stožárů elektrického vedení proti úrazům ptáků
Zajištění stožárů elektrického vedení proti úrazům ptáků
Když ČSOP Vlašim v roce 1994 zřídila Stanici pro zraněné živočichy, bylo jedním z nejčastějších zranění přijímaných ptáků popálení elektrickým výbojem. Proto jsme hned od počátku začali vyvíjet snahy o zabezpeční sloupů elektrických vedení. Díky zapojení řady dalších organizací se podařilo iniciovat diskusi a hledání řešení na národní úrovni. Byla ustavena pracovní skupina za účasti NGOs, MŽP, AOPK ČR a zástupců energetiků. V roce 1996 pověřilo MŽP koordinací aktivit ČSOP Vlašim. Vyhlásili jsme program „Sloupy smrti“ a rozjeli celostátní mapování negativního vlivu venkovních elektrických vedení na volně žijící ptáky. Pro mapovací kampaň bylo vytištěno a distribuováno 10000 mapovacích karet, bylo vydáno mnžství článků v odborných i mainstreamových časopisech. Podařilo se zpracovat a schválit koncepci s cílem zabezpečení všech nebezpečných míst. V r. 1998, kdy vnikla NGO Ochrana fauny, byl předán projekt této organizaci.
Eliminace nelegálních pastí v bažantnicích
Eliminace nelegálních pastí v bažantnicích
Industrializace socialistického zemědělství sebou přinesla prakticky vyhubení většiny druhů agrocenóz vč. zvěře, zejména koroptví, bažantů. Proto byly ve velkém zakládány bažantnice, kde lidová myslivost realizovala polokrotký a posléze umělý odchov bažantů. Jedinci vypuštění z těchto „drůbežáren“ nebyli připraveni na venkovní podmínky, získávání potravy, nepřízeň počasí a již vůbec ne na přirozené predátory. Proto vznikl enormní tlak na hubení šelem a dravců. Zmapovali jsme situaci v několika bažantnicích vč. nelegálních pastí – želez, sklopců, jestřábích košů i praxe vyplácení odměny za zabité dravce a sovy. Nakonec se podařilo jednáním s uživateli honiteb dosáhnout dohody a změnit přístup k chovu i prosadit zákaz lovu predátorů v bažantnicích. Zkušenosti jsme shrnuli do metodiky ČSOP „Jak na bažantnice“ vydané v r. 1996.