Počátek zimy vyvolává v lidech touhu po pomoci zvířatům ve volné přírodě. Procházka po přírodě s krmením vodního ptactva je od nepaměti velkou zábavou a lákadlem pro mnohé z nás. Je dobré vědět, že tímto počínáním mnohdy ptákům spíše ubližujeme, než pomáháme. Proč?
Labuť velká se v přírodě živí převážně rostlinnou potravou. V jejím jídelníčku převažují především listy, stonky vodních rostlin a tráva. Pro zpestření nepohrdne ani drobnými vodními živočichy (mlži a korýši). Kachna divoká má oproti labutím pestřejší jídelníček, jelikož potravu vyhledává nejen ve vodním prostředí, ale i na souši. Hlavní složku potravy tvoří rostlinná strava, s nastupujícím podzimním a zimním obdobím se zvyšuje podíl výživnější živočišné stravy (žáby, drobné ryby, drobní savci atd.).
Značné množství pečiva i jiné lidské stravy může být pro vodní ptáky škodlivé, může vyústit v oslabení zdravotního stavu, v některých případech i s fatálními následky. Bílé pečivo nepatří do přirozeného jídelníčku vodních ptáků, nemá žádné výživové hodnoty. Ptákům sice pečivo chutná, ale často se jím přejedí, což je odrazuje od konzumace přirozené vyvážené stravy.
Zbytky nezkonzumovaného lidského jídla mají významný vliv také na kvalitu vody, dochází k chemickým i bakteriologickým změnám, čímž se může zvyšovat riziko šíření ptačích nemocí.
Problém nastává v zimním období, kdy labutě zůstávají na nevhodných lokalitách, kde jsou zvyklé na krmení člověkem. Necítí potřebu přesunout se na vhodnější lokalitu, kde např. voda nezamrzá a kde je větší potravní nabídka. Stávají se tak zcela závislé na lidské pomoci. Bez krmení by totiž dávno odletěly.
U labutí a kachen může také v důsledku špatné stravy dojít k rozvinutí onemocnění zvané “andělské křídlo“. Toto onemocnění způsobuje deformace ptačích křídel, které výrazně mění způsob letu, či ho zcela znemožňují. Mláďata, hojně přikrmovaná v letním období, přestanou vyhledávat přirozenou stravu bohatou na vitamíny, a v důsledku toho může dojít k deformaci křídel.
Právě v tomto období řešíme mnoho případů labutí ve špatném nutričním stavu, které mají oslabený organismu, či vážné zažívací obtíže. Tyto problémy často pramení ze špatného přikrmování lidmi.
Pokud se rozhodnete přikrmovat vodní ptáky, prosíme, dělejte to s rozumem a uvažujte nad velikostí porce. Především zkuste nahradit pečivo a lidské jídlo lepší alternativou, jako je např.: oves, žito a podobné obiloviny, hrách, kukuřice, salát či granule pro vrubozobé ptáky.
Autor: Ing. Anna Dittrichová
