Přemýšleli jste někdy nad tím, že my Češi (respektive my, obyvatelé mírného pásu) se během roku dokážeme vyrovnat s poměrně extrémními změnami počasí? Se zimními minimy –20 °C a letními maximy okolo 30 °C je to celých 50° rozdíl! Dnes už na nás tyhle změny tolik nedolehnou, protože jsme vymysleli spoustu vychytávek, jak si od takových extrémů oddechnout: topení, klimatizace, či dovolená v tropech. Ale přece jenom je tu něco, s čím nám ani ty nejlepší vynálezy nepomohou. Něco, co si za staletí zvyklo, že v zimě je všechno úplně jinak než v létě. A cože to je? Naše trávení!
Abychom pochopili, jak může trávení souviset se změnami ročních období, musíme se podívat zpátky do minulosti, do dob, kdy byla většina lidí odkázána na vlastní políčko a hospodářství. Čeho se jim během roku dostávalo? Od jara to byla hojnost listových zelenin, poté v létě nastoupilo ovoce a zelenina, na podzim se přidaly obiloviny a ořechy a v zimě byli naši předci odkázáni na zásoby z léta a podzimu, případně na maso. Samozřejmě to neznamená, že lidé na jaře jedli pouze listovou zeleninu (měli přece celoroční zásoby obilovin a luštěnin) – ale že právě na jaře, ne na podzim, ne v zimě, se saláty a čerstvé bylinky konzumovaly ve velké míře. A přesně na tohle jsme pořád ještě přizpůsobení my, představte si to!
Každý z nás si určitě všimnul, že od podzimu jeho tělo začne hezky syslit kalorie, “ukládat na zimu”, což se obvykle projeví příbytkem na váze. Někteří cukrovkáři možná zaregistrovali, že při stejném jídelníčku mají na podzim vyšší hladiny cukru v krvi než na jaře (ostatně právě cukru bychom se měli přes zimu vyhýbat nejvíc). Potřeby těla se koneckonců poznají i na tom, na co obvykle máme chuť, když přijdeme z venku: málokdo se po zimní lyžovačce s chutí zakousne do lehkého salátu a raději sáhne po husté polévce. Ano ano, naše tělo pořád ještě vnímá roční doby, přizpůsobuje se jim a také potřebuje právě takové jídlo, jaké mu po tisíciletí dávali naši předci. Ale ne všechny příklady jsou tak jasné jako salát a polévka. Jak tedy poznat, na čem postavit svůj zimní jídelníček? Obecná odpověď je snadná: sezónní potraviny vám vždy zaručeně udělají nejlépe.
No a tím už se dostáváme k nejlepšímu nakonec: totiž že to, co je nejlepší pro nás, je zároveň nejlepší i pro životní prostředí (nehledě na to, že tím ušetříme spoustu peněz). A to je super, ne? Když v zimě omezíme konzumaci rajčat, salátů či tropického ovoce, prospějeme nejen sobě, ale také snížíme produkci skleníkových plynů, protože podobné potraviny se buď pěstují pod umělým osvětlením, nebo dovážejí na velké vzdálenosti. Milovníci čerstvé zeleniny ovšem nemusí truchlit, protože i v zimě lze vykouzlit mnoho zázraků s použitím mrkve, červené řepy či vitaminy nabitých čerstvých klíčků. A co všechno v kuchyni dokážeme připravit z pórku, celeru, dýní či kapusty! Tak oprašte kuchařku po prababičce, tu italskou si nechte zase na léto – a s chutí do toho! ?
